lenka-annie10

 

FAZOLE: Jak vypěstovat zdravou luštěninu, která má mnoho podob i chutí a krásně kvete:

 

Fazolí existuje mnoho druhů, které se liší velikostí a barvou lusků i semen. U nás se nejvíc pěstuje fazol obecný, z kterého vzešly dvě růstové formy – tyčkové (pnoucí) a keříčkové. Další dělení souvisí s tím, zda fazole pěstujeme na zrno nebo je chceme konzumovat i s lusky. Klasickou luštěninou pěstovanou pro suchá zrna je fazol polní, naopak lusky fazolu zahradního se dají jíst celé a považují se za lahodnou a lehce stravitelnou zeleninu. Stále oblíbenější fazol šarlatový, který známe hlavně jako dekorativní popínavou rostlinou, má také chutná semena. Fazole jsou výživné, ideální pro diabetiky či těhotné. Mají příjemně neutrální chuť, proto se dají kombinovat téměř s čímkoli.

Fazole jsou nedoceněná zelenina s vysokým obsahem vitaminů a minerálů:

Jen málo druhů zeleniny přináší takový užitek jako fazole. I když máme třeba jen mini zahrádku, můžeme je na ní pěstovat v pyramidě po celý rok. Navíc můžeme zakrýt nežádoucí části plotu, kterými je na pozemek vidět. 

Původně byly fazole pouze popínavé. Dnes u nás pěstujeme fazoli obecnou tyčkovou a z ní vyšlechtěnou fazoli keříčkovou. Známe odrůdy se zelenými, žlutými, fialovými nebo žíhanými lusky rozmanité velikosti.

Zahradní, nebo polní?

Rozdíl mezi zahradními a polními fazolemi je hlavně v jejich různém využití. Fazole zahradní je pěstována pro sklizeň zelených lusků, které jsou bez pergamenové vrstvy a tzv. struny ve hřbetu. Mají lahodnou chuť a jsou lehce stravitelné. Fazole polní je určena pro sklizeň a využití suchého zrna. Lusk má strunu i pergamenovou membránu, které společně usnadňují vyjmutí semen ze suchého lusku. Fazole má dvě růstové formy, a to keříčkovou a tyčkovou, která k růstu vždy potřebuje oporu.

Pěstování

Pro fazole musíme mít záhon s propustnou záhřevnou půdou. Vyséváme je v květnu buď přímo do země doma naklíčené, nebo vysazujeme předpěstované v malých květnících s kvalitní substrátovou zeminou představující startovací dávku hnojiva pro začátek vegetace rostliny. Sazeničky mají proti naklíčeným semenům ukládaným do záhonu výhodu, jelikož nejsou v zahradní zemině „namáčknuty“. Výsevný substrát totiž obsahuje rašelinu a vytváří kolem malých sazeniček ochranný bal do doby, než samy překoření a stanou se odolné vůči novému okolí.

Na záhon je vhodné před výsadbou rozhodit asi 130 g mletého vápence na metr čtvereční.

Semena tyčkových fazolí vyséváme obvykle do hnízd po 8 semenech, a to do hloubky 5 cm, keříčkové odrůdy po 5 semenech do hloubky okolo 8 až 10 cm, aby keře měly větší stabilitu.

Fazole vyséváme postupně až do srpna. Z posledních výsevů sklízíme lusky ještě v polovině října.

Tyčkové odrůdy vyžadují oporu. 

Zdroj: https://draft.blogger.com/blog/post/edit/4716667394729229142/4018358998209842471