Vltavín

Vltavín neboli moldavit je drahý kámen, přírodní zeleně zbarvené sklo s charakteristickou strukturou povrchu zvanou skulptace. Vltavíny jsou jediné evropské tektity, horniny vzniklé v důsledku dopadu meteoritu. Podle nejpravděpodobnější teorie vznikly vltavíny společně se vznikem Rieského kráteru, který nalezneme mezi Norimberkem, Stuttgartem a Mnichovem a ve kterém se nachází středověké městečko Nördlingen. Celý kráter má oválný tvar připomínající šestiúhelník se zaoblenými tvary. Středem Rieského kráteru prochází Švábská tektonická linie, která je v jeho západní části velmi dobře patrná. Průměr kráteru je 24 kilometrů. Odhaduje se, že Rieský meteorit měřil v průměru asi 1 kilometr. Podobně jako u jiných míst dopadu není tento kráter v okolí jediný (36 kilometrů na jihozápad se nalézá Steinheimský kráter o průměru 3,8 kilometru, což svědčí o rozpadu jednoho tělesa při průletu atmosférou na dvě, případně o vlétnutí dvou těles do atmosféry).

Nejbohatší naleziště vltavínů se nacházejí v jižních Čechách v oblastech kolem řeky Vltavy. Hlavní oblastí nalezišť vltavínů je horní povodí Vltavy, a to zejména pás lokalit mezi Prachaticemi a Trhovými Sviny. Vltavíny nalezené na Moravě (převážně ve střední oblasti toku řeky Jihlavy) se někdy nazývají moravity (jedná se o nepoužívaný, možná pomístní název.

Vltavíny jsou chemicky téměř totožné s jílovitými horninami, ale na rozdíl například od sopečných skel neobsahují téměř žádnou vodu. Vltavínové sklo obsahuje jisté „vady“, a to v podobě vzduchových bublinek, které jsou časté převážně u jihočeských vltavínů. Bublinky bývají drobné, a to řádově jen desetiny milimetru, ale podařilo se objevit i bubliny přes 1 centimetr dlouhé. Tlak v těchto bublinách je až překvapivě nízký, a sice 19 až 25krát nižší, než je tlak u hladiny moře, což vede k domněnce, že vltavíny vznikly v prostředí, kde panuje nižší tlak (jako například vyšší vrstvy atmosféry). U některých vltavínů jsou dokonce patrné stopy po průletu atmosférou v podobě aerodynamického zaoblení. Odhaduje se, že celkový počet všech spadlých vltavínů je 20 milionů kusů o celkové hmotnosti přibližně 275 tun (jiný zdroj uvádí až 300 tun). Velké množství vltavínů bylo splaveno do řek, byly transportovány a následně pak uloženy v sedimentech, kde byly miliony let naleptávány agresivními přírodními roztoky. Naleptávání nestejně odolného povrchu tektitů pak mělo za následek různě členitou a hlubokou vrásčitost jednotlivých kousků, kterou nazýváme skulptace.

Největší nalezený vltavín na území České republiky byl objeven u Slavic a váží 265,5 gramu.

 

https://minerals-stones.com/cs/vltavin/4918-vltavin-moldavit-75g-ceska-republika.html 

https://naturshop.cz/vltavinove-sperky/6/60 

 

 

Smaragd – původ a vlastnosti zeleného kamene

Nejznámější sytě zelený drahokam, ale i typický tvar obdélníku nebo čtverce se seříznutými rohy ve špercích. Nahlédněte s námi do zvláštností smaragdu, nejznámější a nejcenněji odrůdy minerálu berylu, kterému se jistě právem přezdívá kámen moudrosti.

---

Smaragd je nejdražší odrůda minerálu berylu (hlinitokřemičitan berylnatý), který je charakteristický odstíny zelené barvy, za kterou vděčí obsaženému chromu a vanadu ve své základní struktuře.

Smaragdy jdou vyrobit uměle, ale jde o velice komplikovaný a nákladný proces. A protože nemá technického využití, ve šperkařství se používají pouze přírodní formy tohoto drahokamu. Vyskytuje se velice řídce, avšak po celém světě, kdy nejznámější naleziště jsou v Kolumbii, Rusku, Rakousku, Indii, Brazílii a Zambii.

Nejvíce žádaným odstínem je sytě zelená, nebo modrozelená, byť u těchto drahokamů se často setkáte s pojmem dichroismus, což je změna barvy v závislosti na směru natočení kamene nebo brusu vůči procházejícímu světlu – umělému i slunečnímu. V jednom drahokamu tak může barva oscilovat mezi modravě zelenou, přes výrazně trávovou až po žlutozelenou. Tyto přechody barev i sytostí jsou závislé na obsahu zmíněných stopových prvků, které jsou typické pro jednotlivá ložiska, nebo země původu kamenů.

Smaragdy také obsahují větší množství prasklinek či jiných inkluzí, které jim dodávají na výjimečnosti a poznávají se tak ty přírodní od umělých. Je to také důvod, proč vyžadují speciální péči a opatrnost. Inkluze smaragdů mají vliv na hodnotu, ale obecně jsou u toho drahokamu tolerované, protože jsou běžnou součástí, i když o to vzácnější a dražší jsou okem čisté drahokamy. Nejčastější bývají inkluze v podobě drobných krystalků soli, a kapaliny či dutiny s plynem.

 

Vzhledem k frekventovanosti nedostatků, a protože se smaragd extrémně štěpí, brusiči vymysleli speciální brus přímo pro tento kámen: emerald (což v překladu znamená právě smaragd). Je to brus obdélníkového nebo čtvercového tvaru se seříznutými rohy. Nechá tak drahokam vyniknout v celé své kráse, ale zároveň jej chrání před mechanickým namáháním. Využívají se však i jiné tvary, jako jsou ovály nebo kapky.

Byl to oblíbený kámen už ve starověkém Egyptě a Římě, ale objevil se i v mnoha dalších kulturách. Je například jedním z mála kamenů, ze kterého se mohly vyřezávat sošky Buddhy. Vždy platil za kámen moudrosti a překonavatele potíží.Zelená je důležitou barvou pro mnohá náboženství a jejich víru, a to i ve spojení s tímto drahokamem, reprezentující nesmrtelnost.

V esoterických sférách je považován za prostředek k dosažení blahobytu, štěstí, uklidnění a spojení s přírodou, měl by dopomáhat duševní rovnováze a tišení stresu, zajišťovat věrnou lásku mezi partnery a podporovat komunikaci. Smaragd a šperky z něj mají pomáhat ke zklidnění, otevření se novému pohledu a inspiraci, k regeneraci po zranění či nemocích a detoxikaci. Je oficiálním kamenem měsíce května.

Smaragdové šperky se tradičně darují při oslavách 20. a 55. výročí svatby. I když je smaragd o něco tvrdší než křemen, vyžaduje šetrné a opatrné zacházení, neboť je velmi křehký a poměrně citlivý. Uškodit mu může i teplotní šok v podobě horké vody a příliš mu neprospívá každodenní nošení.

Zdroj:https://www.altman.cz/magazin/p/smaragd-puvod-a-vlastnosti

Morion:

 

Morion je velmi tmavě hnědá až temně černá záhněda. Může být částečně, nebo zcela průsvitná, často však žádné světlo nepropouští. Některé krystaly mívají i vysoký kovový lesk. Morion se vyskytuje ve formě samostatných krystalů, nebo jen jejich částí, či pouze zlomků. Občas tvoří i drůzy, nebo bývá narostlý na dalších minerálech, jako jsou např. živce.

Naleziště morionů jsou v různých částech světa. U nás v České republice se vyskytuje především v oblasti Vysočiny. Kámen morion je vzácnější, než klasická záhněda, protože jeho výskyt v přírodě je podstatně méně častý. Z tohoto důvodu je většina morionů pocházejících ze zahraničí uměle vyrobena z jiných levnějších minerálů. Ty jsou ozařovány, čímž změní barvu, a tak mohou být vydávány za moriony.

Pravé moriony z naší země mají tmavě hnědou, až úplně temně černou barvu a patří k oblíbeným a vyhledávaným minerálům nejen sběrateli drahých kamenů, ale i lidmi, kteří je milují pro jejich krásu a významné energetické účinky. O nich se více dočtete v článku - Morion - účinky, vlastnosti, význam.

V České republice se vzácně nachází i drahokamově čisté moriony, a to jak krystaly, tak i zlomky. Nekrystalizované části morionů je možné použít i na broušení do fazetových výbrusů, čímž se kameny ještě více zhodnotí. Klenotníky a zlatníky jsou pak tyto brusy zasazovány do šperků. Více zajímavostí o morionech z České republiky se dozvíte v článku - České a moravské záhnědy.

Níže najdete nabídku našich přírodních surových a neopracovaných morionů z České republiky, které jsou na prodej a můžete si je zakoupit. Nabídku dle možností průběžně aktualizujeme a doplňujeme, abyste si měli z čeho vybírat. Pokud hledáte světlejší variantu morionu - záhnědu, tak naši nabídku naleznete v prodejní sekci záhněda.

 https://www.drahekamenyonline.cz/hezka-ukazka-tmaveho-az-cerneho-morionu/

 

Orgonity

CO JE TO ORGONIT?       

Orgonit vylepšuje a hlavně uklidňuje energie a atmosféru doma a v prostorách všeho druhu. Působí všude tam, kde jsou lidé. Orgonit transformuje stres, strach, napětí, zlost, zášť, nenávist a ostatní negativní emoce a energie. V blízkosti orgonitu se projeví se změna v náladách lidí, lidé pocítí uvolnění a radostnější náladu - harmonizace. Tyto emoce ale mohou být orgonitem "vyháněny" z lidí, kteří je v sobě dusí. Takže první efekt může vypadat opačně, ale poté, co se vše negativní dostane ven, atmosféra se uklidní.Orgonity pochází z jedné planety, kde je používají ke svému potěšení, dávají do nich vše, co je lesklé, co je magické, ale i co je jinak už nepoužitelné, či nepoužívané…Sem na Zem je přinesl představitel té planety, od té doby se vyrábějí. Ona planeta byla a je sluníčková, pozitivní a veselá. Pokud někdo zneužívá orgonitů, je to v tomto čase hodně těžká karma. Je dobré si každý orgonit prosvětlit a popř. poprosit o oddělení negace, a v té vyšší rovině poprosit jeho představitele o energii, která je léčivá, neboť je vysoce vibrační.
(informace od Zdenky Štroblové - Karmická poradna - www.chatarozhled.cz)
1. Neutralizuje negativní působení elektromagnetického záření vysílačů a veškeré elektroniky.Technické záření zejména v oblasti mikrovln, skalárních a skrytých polí působí disharmonicky a destruktivně na strukturu buněk všeho živého. Orgonit dokáže transformovat negativní energie na akceptovatelné tím, že je harmonizuje. Účinkuje intenzivně a s překvapivě širokým dosahem. 
2. Orgonit podporuje a regeneruje nejen lidský organismus.Zdraví je otázkou správné funkce buněk živého organismu. Disharmonické energie, elektrosmog i patogenní zóny narušují správnou funkci buněk. Buňka vynakládá více námahy na udržení rovnováhy pro svoji správnou činnost, čímž se více zanáší odpadními sloučeninami a nemá tolik sil je vylučovat. Je oslabována, postupně dochází k její nemoci a pozvolna umírá. Pokud je živý organismus člověka, zvířete i rostlinné vegetace nadále vystavován takové trvalé disharmonické zátěži, degeneruje a pozvolna chřadne a umírá. Přiložený Orgonit nepřetržitě a efektivně harmonizuje všechna přítomná pole; negativní pole neutralizuje a přitahuje množství živé prány. Očištěnou ji pak vrací a odráží do okolního prostoru. Tím se pobyt v blízkosti třeba i jediného orgonitu stává podobně léčivým jako pobyt a hluboké dýchání ve voňavém lese či na louce prosáklé čistou životní pránou a slunečním zářením. Tělo i celý buněčný systém pocítí úlevu a jeho potenciál regenerace jako by se probudil. Ihned dochází k samoléčbě, obnově, celkové úlevě těla, často i překvapivě od různých dlouholetých bolestí.  
3. Ruší psychopatogenní zóny a pole, podpoří vztahy a rodinu.V přítomnosti orgonitu se projevuje změna v náladách lidí. Nastává větší uvolnění a radostnější nálada; harmonizace. Orgonit všeobecně zlepšuje a uklidňuje atmosféru doma i v dalších sociálních prostorách všeho druhu. Princip fungování je stejný jako v uvedených předchozích bodech: orgonit neutralizuje negativní charakter původních otisků polí ze starých událostí, mnohaletých nánosů konfliktů, lokálních tragédií, starých pohřebišť, ale i nízkých a destruktivních vyzařování některých lidí v současnosti. V kanceláři podporuje otevřenost, kladné jednání ve smyslu tolerance a dobrých mezilidských vztahů. Prohlubuje intenzitu a hloubku vztahu k bližním; společné sdílení prožitků a emocí. Všemu kladnému vytváří jakoby stabilnější základnu a odrazový můstek plný živého a zářivého potenciálu.  
4. Orgonit působí i na rostliny, které rostou rychleji a do větších výšek, rozměrů, plodnosti a zdraví.Díky orgonitu se rostliny mnohem lépe brání proti napadení hmyzem, plísněmi, viry. Orgonit rozptyluje případné přítomné destruktivní patogenní a technická pole, díky kterým byly rostliny oslabovány. Díky tomu rostliny po umístění orgonitů do jejich blízkosti poměrně rychle reagují větším vzrůstem a kvalitou plodů. Vegetace často dosáhne až dvojnásobné kvality. Proto je ideální umístit několik orgonitů do své zahrádky, sadu, skleníku či studny. 
5. Eliminuje působení geopatogenních zón na nejnižší možnou hranic.Nemůžeme říci, jak mnozí tvrdí, že orgonit ruší geopatogenní zóny. To bychom museli nejdříve zrušit jejich zdroj v geologickém podloží, což není možné. Orgonit však působení zón efektivně transformuje. Nerozptýlí pole patogenní zóny jako takové, spíše ho transformuje a harmonizuje, takže původně disharmonicky působící rozdílné vlnové délky se stanou minulostí, pokud umístíme orgonit do prostoru. Nejúčinnější je položit jej do negativního ohniska křížení několika zón. Orgonit ohnisko doširoka rozptýlí, rozředí, takže v místě původního ohniska již po několika minutách nenaměříme téměř žádné negativní působení. Zjistíme pouze velmi zanedbatelnou hodnotu intenzity původního negativního pole.  
6. Čištění a ochrana potravin v ledničkáchLednička působí kovovými stěnami jako faradayova klec, v níž se násobí elektromagnetická pole od motoru kompresoru a další elektroniky instalované pro chod lednice. Orgonit umístěný k potravinám toto prostředí čistí od vznikajícího elektrosmogu, neutralizuje negativní pole, a tak potraviny v uzavřeném prostoru čistí a vitalizuje. Podporuje udržení jejich nutriční hodnoty a svěžesti. 
7. Transformuje destruktivní energie; čistí, vitalizuje a nabíjí tělo a okolí živou energií.Orgonit bychom mohli nazvat jednoduše laicky jako „pračku energií“. Přitahuje a neutralizuje negativní energie. Všechen disharmonický negativní charakter transformuje na léčivou a živou zdravou pránu. Do domů se doporučuje orgonity rozmístit do rohů místností; preferujeme ložnice nebo místa s nejhorší kumulací patogenních zón, aby je neutralizoval. Tělo včetně aury je v blízkosti orgonitu vitalizováno a nabíjeno zdravou léčivou pránou. Transformace a čištění probíhá i na psychosomatické úrovni. Psychické a jiné zátěže, nánosy a bloky jsou rozpouštěny, protože přestávají být živeny na své nízkovibrační úrovni.

8. Čistí prostory od negativních nízkých astrálních a jiných entit a forem.Čekárny, vlaková nádraží, hostince, zákoutí temných uliček starých domů a sklepů, staré štoly hloubené zajatci, blázince, veřejné domy, dopravní prostředky - tam všude je zvýšený výskyt negativních myšlenkových, astrálních a jiných forem, kde mnohdy dochází k nepříjemným pocitům nebo projevům. Jsou to těžké psychosomatické nízké energie a formy, které orgonit svým účinkem odpuzuje. Nižší a disharmonické formy, energie, entity nemohou v blízkosti orgonitu dlouho odolávat.

https://www.kamennyvesmir.cz/orgonity-2/

Křišťál

Křišťál je kamenem kamenů - dodává energii, čistí a chrání.

Vlastnosti a účinky křišťálu:
Je to energetický posilovač, čistič, harmonizující a silný kámen. Chrání auru proti negativním vlivům z okolí. Projasňuje mysl, zvyšuje sebevědomí, nabíjí novou energií, zklidňuje. Podporuje trpělivost, moudrost a dokonalost. Pomáhá se sebezdokonalováním, samostatností, vytvalostí. Je to univerzální krystal, který zesiluje energii a dále ji uvolňuje a reguluje, aby dosáhl harmonie. Působí na všechny neduhy. Zajišťuje klidný spánek.

V oblasti zdraví stimuluje imunitní systém, ovlivňuje funkci štítné žlázy, srdce, krevní oběh, plíce, zažívací ústrojí, pomáhá při nevolnostech, závratích, bolestech hlavy a migréně, tlumí horečku. Příznivý účinek má i na vlasy, pokožku, nehty, sliznice a snižuje otoky. Posiluje tok energie a uvádí tělo do rovnováhy.

https://www.svetmineralu.cz/kristal/ 

Křišťál je bezbarvá odrůda křemene (SiO₂). Většinou se vyskytuje ve formě krystalů v klencové krystalové soustavě s tvrdostí 6,5–7,5 Mohsovy stupnice. Vzniká jako většina křemičitanů vykrystalizováním z magmatu. Křišťál je hojně využívaným kamenem ve šperkařství (většinou s vrostlicemi), v laserové technice a radiotechnice, pro výrobu optických přístrojů a ve sklářském průmyslu. Oblíbený je jako sbírkový kámen. 

Formy křišťálu      

Křišťál je bezbarvá odrůda oxidu křemičitého. Křišťál tvoří krystaly i jejich srostlice. Vzácnějšími útvary křišťálu je „žezlový křišťál“. Jedná se o krystaly, které byly v průběhu vytváření krystalu na nižších úrovních obaleny okolními příměsemi a zastavily jeho růst. Tím pádem mohl růst krystalu pokračovat pouze v jediném bodě a to na nejaktivnějším místě-vrcholu krystalu. Díky tomuto vznikl útvar tvaru žezla. Tento útvar je ale spíše charakteristický pro ametyst, u něhož je důvodem zastavení růstu železo, které je přísadou v křišťálu.
Křišťál také tvoří vlasatce, což jsou krystaly křišťálu, ve kterých jsou vrostlice rutilu – podle jeho barvy se tento krystal nazývá Amorovy šípy nebo Venušiny vlasy. Nejkrásnější vlasatce pocházejí z Brazílie a dolů v Uralu v Rusku. Podobný jev se vyskytuje u citrínu, kde jsou ve struktuře plynné nebo vodní vrostlice a při nasvícení proti přímému světlu vypadají jako „zlatý déšť“.
Asi tím nejhezčím a nejzajímavějším útvarem u křišťálu jsou tzv. fantomy. V určité etapě růstu sloužil křišťál jako základ pro růst krystalků jiného minerálu. Rostoucí krystal křišťálu poté některé krystalky odhodil a jiné obalil nebo vstřebal, tím pádem se staly krystalky součástí – uzavřeninami, označením růstové zóny krystalu. Fantomy se vyskytují i v jiných minerálech, například v kalcitu.

Křišťál v dějinách

Mnozí vědci považovali křišťál za zkamenělý led, mezi ně patřil také Plinius starší. Právě z tohoto tvrzení bylo odvozeno slovo křišťál z řeckého výrazu Krustallos – led. Lidé již v neolitu používali úlomků křišťálu jako ostré hroty šípů a kopí. Podle antických legend bohové pili víno pouze z křišťálových pohárů. Proto byly v antickém Římě považovány křišťálové džbány a číše za luxusní předměty a pyšnili se jimi jen nejbohatší a císaři. Povídá se, že císař Nero začal ztrácet moc poté, co v záchvatu hněvu rozbil svou sbírku křišťálových číší.^[1]
Čirý a průhledný křišťál byl od dávných dob považován za symbol rovnováhy a čistoty a používán na talismany. Křišťálové předměty se v Rusku cenily velmi vysoko. Ve zbrojnici Moskevského kremlu je uložen křišťálový samovar vybroušený z jediného kusu křišťálu, který patřil Petru I. Křišťálové koule byly v různých zemích nezbytnou součástí říšských insignií. Takové koule byly součástí žezla skotských králů nebo byly používány samostatně jako jablko (například říšské jablko ruských carů).
                          https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99i%C5%A1%C5%A5%C3%A1l


Křišťál je nejmocnějším a nejuniverzálnějším kamenem v celé kamenné říši. Již po chvilce ucítíte, jak se celým vaším tělem rozbíhají jeho jemné a průzračně čisté vibrace, jak jeho jasné světlo čistí vaši duši od nánosů starých křivd, smutků a strachů a nahrazuje je radostí, životem a čistou energií. Jeho duhové odlesky ve vás znovu probudí nevinnou dětskou energii a touhu po poznání. Jeho jemná energie čistí důkladně naši auru, odhání od nás negativitu, pomáhá nám se uzdravit a opět si užívat život tak, jak si přejeme.

Opalit - syntetický měsíční kámen je jedním z kamenů intuice. Jeho jemná, tajemná zář nám dává nahlédnout pod pokličku věcí, pochopit ty jemné a často velmi nepatrné náznaky, které nám ukazují naší cestu. Vede nás životem tak, jako večernice provází námořníky na širém moři.
Jeho kouzelně něžné vibrace nám pomáhají odhalit pravou lásku, uklidňují naši rozbouřenou mysl... Dávají nám sílu vyslechnout i názory druhých, pochopit jejich jednání. Jeho jemná zář nás bude provázet ve snech a pomůže nám pochopit jejich poselství a zjeví nám jejich opravdový, skrytý význam. Díky svým jemným, ale důsledným vibracím v nás harmonizuje a dává do souladu naši rozumovou, srdeční a duševní harmonii a čistí tak naši duši i tělo od všeho špatného, ať už jsou to špatné návyky, zkušenosti, vlastnosti nebo jen zážitky.
Pomáhá nám dobrat se pravdy pod nánosem polopravd a lží. Dává nám poznat pravý důvod naší existence zde na Zemi a přidává sílu k rozhodnutím, která musíme učinit, i když se jich tak trošku bojíme. Navozuje pocit bezpečí a jistoty, posiluje lásku a dodává nám odvahu hledat novou lásku, naše ideálního partnera. Jeho jemná bílá záře v nás probouzí něžné a jemné city a myšlenky. Je taktéž výborným ochranným kamenem, obzvlášť malé děti určitě ocení tohoto společníka, který je ochrání proti drobným úrazům a odřeným kolenům.

 

https://www.kamenyprozdravi.cz/Pro-krehkou-vilu-Naramek-Opalit-Kristal-d317809995.

Jaspis

Jaspis je neprůhledná odrůda chalcedonu vyskytující se v několika barevných variantách (červená, zelená, žlutá, hnědá…). Hlavní složkou je oxid křemičitý s častými přimíšeninami opálu, zabarvení pak určují uzavřeniny chloritu, příměsi železa, manganu a jiných prvků. Již od starověku ceněný kámen. Kromě šperkařství má význam také v esoterice. 

Vznik                   

Jaspis se tvoří v dutinách hornin různého druhu v důsledku ochlazování horkých roztoků, plynů a par unikajících z chladnoucího magmatu (vyplňuje dutiny čedičových a metaforových mandlovců), kde vzniká za nízkých teplot jako sraženina silikátových roztoků. Dále může vzniknout kontaktní metamorfózou hornin vhodného složení.

Morfologie

Tvoří mandle, geody, hnízda, kůry v dutinách hornin. Hmota se zdá být celistvá, ve skutečnosti kryptokrystalická (velice malé krystaly).

Vlastnosti

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6–7, hustota 2,6 g/cm³. Není štěpný. Lom: nerovný, tříštivý, lasturnatý. Bod tání cca 1700 °C.
• Optické vlastnosti: Barva: červená, zelená, žlutá, hnědá. Vryp: bílý s nepatrným odstínem podle barvy. Průhlednost: většinou neprůhledný, zřídka prosvítá. Lesk: skelný, matný, mastný i hedvábný
• Chemické vlastnosti: Čistý oxid křemičitý, příměsi železa a dalších prvků způsobují zabarvení.

Využití

Intaglie

Řekové, Římané i Egypťané si ho cenili jako drahokamu. Do jaspisu se vyřezávaly reliéfy a intaglie. Velká kolekce vyřezávaných jaspisů, převážně vytěžených na Uralu, se nalézá v petrohradské Ermitáži. Římský císař, král český a uherský Rudolf II. měl stůl vykládaný jaspisy mnoha barev. Tento stůl byl jedním ze sedmi divů renesance. Léčitelé mu připisují schopnosti chránit před těžkými sny, snižovat horečky, zastavovat krvácení, pomáhat při léčbě "ženských nemocí", dále příznivý vliv při léčbě rakoviny, nemoci krve a krku.^[zdroj?]

Naleziště

V České republice:

• Kozákov, Liberec, Boršov, Ciboušov, Ostrava (Halda Ema)

Svět:

• Slovensko: Trstené, Banská Štiavnica
• Německo: Idar–Oberstein, Löhlbach
• Rusko: Ural
• Indie
• Egypt
• Madagaskar
• a další
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaspis

České granáty

Pyrop         

Pyrop (Werner, 1803), chemický vzorec M3Al2[SiO4]3 (křemičitan hořečnato-hlinitý), je krychlový minerál ze skupiny granátu. Název pochází z řeckého pyropos – podobný ohni a odkazuje na barvu nerostu. Pyropy z nalezišť v Čechách se nazývají české granáty.

Ze všech pyropů jsou nejvíce ceněné granáty z Čech, které mají jen malé rozměry. Průměr 5 milimetrů se již považuje za výjimečný a 8 milimetrů je raritní. Jihoafrické pyropy, tzv. Kapské rubíny, americké tzv. Arizonské rubíny, a českými klenotníky oblíbené pyropy z Tanzánie jsou větší. Pyropy se brousí do podoby fasetovaných brusů, především briliantů a rout, méně do čočkovců nebo kulovitých korálků. V minulosti byly oblíbené granátové šňůry a růžence, sestavené z provrtaných, pouze přibroušených surových zrn. Pyropy se pro svou tvrdost používají též do ložisek jemných přístrojů. Zvláště výhodné jsou jako kotvové kameny pro velmi přesné hodiny. Pyrop má ze všech granátů nejvýhodnější fyzikální vlastnosti, hlavně tepelnou vodivost a elasticitu. Lze ho též použít jako vynikající brusný a lešticí materiál.
Pyrop byl od starověku v Evropě nejoblíbenější ze skupiny červeně zabarvených granátů. Od raného středověku (asi od 5. století n. l.) se sbíral v Českém středohoří a vyvážel se pro klenotnictví. Užíval se v oděvním šperku a k výzdobě pochev bodných a sečných zbraní v celé Evropě. Archeologickými nálezy byl zjištěn u Visigótů na území dnešního Španělska, v četných památkách dynastie Merovejců, například v pokladu franského krále Childerika (+481/482) z Tournai, přes germánské dílny v Podunají, (např. pohřebiště Apahída v Rumunsku) až po turko-tatarské stepní národy Kavkazu a západního Íránu.
K nejvýznamnějším archeologickým nálezům tohoto období patří poklad germánského velmože z Blučiny - Cézav u Brna z 5. století (Moravské zemské muzeum v Brně). České šperky doby gotické s pyropy, pocházející ze 13.-15. století, jsou ve sbírkách Národního muzea v Praze a v pokladu Katedrály sv. Víta na Pražském hradě. O výskytu pyropů v Čechách a o mineralogické sbírce císaře Rudolfa II. na Pražském hradě napsal císařův dvorní lékař a mineralog Anselmus Boëtius de Boot apitoklu ve spisu Gemmarum et lapidum historia, poprvé vydaném roku 1608.
Rudolfínští zlatníci a klenotníci z rodin Miseroniů, Castrucciů, ale také mnozí další mistři období manýrismu a baroka v Praze, Norimberku či Augsburgu si pyropy velmi oblíbili jako rámující kaménky. Největší Boëtiem zmíněný granát o velikosti holubího vejce je však podle posledního gemologického průzkumu almandin. Je zasazen mezi dva pyropy do Řádu zlatého rouna, klenotnické práce pražského mistra Františka Kryštofa Diesbacha z roku 1746, a vystaven v pokladu saských kurfiřtů v Neues Grünes Gewölbe v Drážďanech. Roku 1742 císařovna Marie Terezie zakázala vývoz surových pyropů z Čech, a tím umožnila monopol zpracovávání tohoto granátu klenotníky z českých zemích. Většina dochovaných šperků s českými granáty pochází z 19. až 1. poloviny 20. století a je vytvořena nýtkovou technikou v pavé. Jsou to shodně vybroušené granátové routy či tabulky, dlaždicovitě poskládané v kovovém rámečku a připevněné pomocí nýtků.
Z kovů se v historii nejčastěji užívalo tzv. granátové zlato o nízké ryzosti 250/1000, které je slitinou zlata a mědi. Na nádobí a klenoty větších rozměrů, stejně jako na šperky, bylo časté také stříbro, stříbrný filigrán nebo obecné kovy.
Česko – Nejznámějším nalezištěm jsou jižní svahy Českého středohoří (70km2 v okolí Třebívlic, Třebenic, Podsedic a Měrunic). Ložiska se nalézají v náplavech (pyropové štěrky). Primárních výskytů je málo (vrch Linhorka). Jiná česká naleziště: Jičín a Stará Paka v Podkrkonoší, Mohelno, okolí Kolína.
Další výskyty pyropů jsou na nalezištích diamantů u Kimberley v Jihoafrické republice, v Arizoně v USA a v kimberlitech na nalezištích diamantů v Jakutsku (Rusko). Podle jednotlivých nalezišť bývá pyrop označován nejen jako český granát, ale i obchodními názvy jako "kapský rubín" nebo "arizonský rubín". Švýcarské a jihoafrické pyropy jsou hůře probarvené než kameny z Čech (české granáty). Méně významná naleziště jsou v Mongolsku, Barmě, Austrálii, v Makonde v Tanzanii a v Brazílii. Růžovočervené až nafialovělé směsi pyropu a almandinu, tzv.pyralmandin a (rhodolity) se nacházejí v Kalifornii.
Pyropy jsou typickým minerálem bazických až ultrabazických magmatických hornin, jako jsou peridotity (olivínovce) nebo dunity. Dále se pyropy nacházejí v hadcích vzniklých přeměnou peridotitů. Jako všechny granáty i pyropy vzdorují větrání, proto je většinou nacházíme v náplavech.

 http://www.jaspis.cz/pyrop

Smaragd

Smaragd

Užití: láska, peníze, ochrana, mentální síly, léčení
Vlastnosti: receptivní kámen, přiřazen planetě Venuše a elementu země.
Je kamenem úspěšné lásky, přivádí ji do našeho života, přivolává věrnost a štěstí, partnerské vztahy udržuje v rovnováze, přináší přátelství, uklidňuje city a zajišťuje
fyzickou i duševní rovnováhu, spojuje nás s přírodou, která nám pomáhá, pokud s ní jednáme v souladu, posiluje paměť, zvyšuje vnímavost, ovlivňuje vědomou i podvědomou mysl, uděluje veškeré vědění minulosti, současnosti a budoucnosti. Je též silným ochranným kamenem, během spánku zadržuje noční záření. V podnikání zajišťuje dobré obchody, podporu odbytu a zvýšení veřejného povědomí o firmě. Otevírá srdeční čakru.
Léčebné využití: jeho zelená uklidňující barva blahodárně působí na zrak, posiluje unavené oči, obnovuje normální vidění, pomáhá při šedém zákalu, používá se jako protijed, detoxikuje játra, má silný regenerační účinek, uklidňuje nervy, snižuje horečku, potlačuje infekce všeho druhu, léčí páteř, svaly, revmatické potíže, cukrovku, zvyšuje imunitu, reguluje krevní tlak a činnost zažívacích orgánů. Dokáže pomáhat při léčbě zhoubných nádorů.
Barvy: zelený
Technický popis: silikát, ušlechtilý beryl, průhledný až průsvitný, skelného lesku, nedokonalé štěpnosti.
Naleziště: Kolumbie, Rusko, Rakousko, Indie, Brazílie, Zimbabwe, Jižní Afrika
Stupeň tvrdosti: 7,5-8

https://www.nefertitis.cz/smaragd/                  

 

Achát

 

Achát

Achát je odrůdou křemene, vyznačuje se krásnou páskovanou kresbou. Acháty byly lidstvu známy už od pradávna, lidé z něj vyráběli nástroje, později také šperky. Díky jeho specifické stuktuře je možno achát barvit. Technologie barvení je známá již od starověku. Acháty absorbují tekutinu, která se vpíjí s odlišnou intenzitou do jednotlivých vrstviček podle stupně jejich pórozity. Například červená barva vzniká nasycením oxidy železa a následným vypálením. Černá barva zase namáčením v roztoku medu či cukru. Achát bývá přiřazovám ke znamení býka.