Mateřídouška obecná

Thymus serpyllum
Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae)

Jako první každého napadne – jaký je vlastně rozdíl mezi tymiánem a mateřídouškou? V první řadě je to v kvetení. Tymián začíná kvést na přelomu května až června dle sezóny a mateřídouška o měsíc později. Další rozdíl je v růstu – tymián tvoří 30 – 40 cm vysoké dřevnaté keříčky, mateřídouška je vysoká pouze do 10 cm, protože je to plazivá rostlina. V mnoha publikacích je tymián a mateřídouška spojená dohromady, ale zde jim budeme věnovat pozornost zvlášť. Pokud by vás zajímaly informace také o tymiánu pro srovnání, článek najdete tady.

Je to vytrvalá bylina. Roste na slunečných stráních, kolem pěšinek, při okrajích lesů a velmi ráda roste na mraveništích a na lukách. Potřebuje mnoho slunce a tepla, a proto se vyskytuje na kamenitých plochách pastvišť, kde půda vyzařuje hodně tepla. Při poledních slunečních žárech se z fialových kvítků šíří aromatická vůně, která vábí hmyz a včely.

Pěstování

Lze ji namnožit přímo z přírody, nasbírejte lodyhy, pokud mají květy tak je odstřihněte a lodyhy zahrňte půdou tak, aby byly velice šikmo, cca pod úhlem 30 – 45 stupňů. Horní třetina vyčnívá nad povrch. Dbejte na zalévání, aby řízky mohly zakořenit a nevyschly. Do druhého roku už krásně obrazí a bude se plazit do šířky a tvořit okrasný polštář. Stejně jako tymián po 3-4 letech „stárne“ a zůstává po ní dřevnatá báze, tak je potřeba ji také obnovovat. Každoročním sestříháváním jí prodloužíme životnost – kromě sběru v létě ji sestříháme i na podzim po odkvětu.

Je možné ji pěstovat i v truhlíku.

Na obrázku je starší porost mateřídoušky, který už je silně zdřevnatělý a má minimální přírůstky.

Sběr

Mateřídoušku sklízíme při nakvétání za slunečného počasí, nejlépe v poledne. Sbíráme celou nať i s květem.

V kuchyni

Sdrhnuté lístky a květy používáme podobně jako tymián.

Účinky mateřídoušky

Mateřídouška má zázračné účinky na duševní pohodu. Kdo ráno vypije šálek čaje z mateřídoušky místo kávy, pocítí rychle jeho blahodárné účinky – duševní svěžest, příjemný pocit v žaludku, nedostaví se ranní kašel a nastane všeobecný pocit blaha.

Zhotoví-li se polštářek ze sušených rostlinek, mateřídoušky, řebříčku, heřmánku, nasbíraných za slunečného dne, a současně se pije z těchto bylinek čaj, pomáhá to při neuralgii trojklanného nervu.

Mnoho nepokojných a nervózních dětí mělo po koupeli v mateřídouškovém čaji opět zdravý spánek. Ale i dospělí lidé nervově podráždění nebo deprimovaní se po takových koupelích v krátkém čase cítí zdrávi.

Působí na rozpouštění hlenů a podporuje jeho vykašlávání. Při nemocích dýchacích cest je mateřídouška spolu s jitrocelem starým osvědčeným prostředkem.

Čaj z mateřídoušky a jitrocele s citrónem pomáhá při zánětu průdušek, astmatu i při černém kašli. Připraví se čerstvý 4krát až 5krát za den. Tento čaj účinkuje bezpečně i při nebezpečí zápalu plic, tehdy se pije každou hodinu po doušcích.

Dále omezuje bolestivé stahy hladkého svalstva. Při křečích v žaludku a při menstruaci, jakož i při křečích v břiše můžeme mateřídoušku doporučit zevně i vnitřně. Denně se vypijí dva šálky čaje.

Lze připravit i olej z mateřídoušky, ten nachází použití při obrně, mrtvici, roztroušené skleróze, chřadnutí svalů, při revmatismu a podvrtnutí.

Obdivuhodný je sirup z mateřídoušky. Při prochladnutí se užívá před jídlem. Doporučuje se i při epileptických záchvatech.

V knize Marie Treben je uvedeno, že podobné výše uvedené účinky má i tymián.

Uchovávání

Sušení – nasbírané natě sušíme na dobře větraném místě, uchováváme v dobře uzavíratelných nádobách chráněné před sluncem a vlhkostí.

Výroba mateřídouškového oleje –  v poledne nasbírané bylinky naplníme volně do láhve a zalejeme olivovým olejem, který se lisoval za studena – panenský (extra virgin). Olej má být na dva prsty nad bylinkami. Necháme stát 14 dní na slunci nebo v blízkosti kamen.

Bylinný polštářek – sušené bylinky se napěchují do plátěného polštářku, který se zašije.

Sirup – na slunci nasbíranou nať a květy při ukládání do sklenice mírně navlhčíme namočenou rukou. Vrstvy zasypeme přírodním cukrem a silně stlačíme. Celé necháme stát asi tři týdny na slunečném místě. Stonky a květy jsou po scezení prosycené cukrem, proto je propláchneme trochou vody a tu přilijeme do sirupu. Potom tekutinu na slabém ohni odpařujeme, nesmí se však při tom vařit. Sirup nesmí být řídký ani hustý, proto ho necháme jednou či dvakrát na zkoušku vychladnout.