Vanda Vrlová zpověď babky kořenářky

Malé životní jubileum Vandy Vrlové – aneb zpověď babky kořenářky

Malé životní jubileum si v roce 2018 připomíná vlastivědná pracovnice Vanda Vrlová (nar. 29. 8. 1943 ve Valašském Meziříčí). I když pro „špatný třídní původ“ se měla původně stát nástrojářkou, přece se jí podařilo vystudovat gymnázium. Díky řediteli Valašského muzea v přírodě PhDr. Arnoštu Kubešovi, svému strýci, mohla nastoupit hned po maturitě na letní muzejní brigádu, a muzeum se pak stalo jejím celoživotním osudem. Pracovala jako průvodkyně, administrativní pracovnice a po absolvování knihovnické školy v Brně jako knihovnice. S Valašským muzeem prožila celou polovinu jeho existence a ještě i po odchodu do důchodu s ním spolupracuje.
„S odstupem času si uvědomuji, že snad i já jsem ke kvalitě muzea něčím přispěla,“ říká Vanda Vrlová skromně.

Jejím dalším zájmovým oborem se staly léčivé byliny a lidové léčitelství. Od roku 1976 sbírá v přírodě bylinky a u starých pamětnic léčivé recepty. Nasbírané poznatky zúročila v knížkách „Nasbíráno mezi Jány“ (2006) a „Devatero kvítí“ (2009). Léčivou sílu bylin také vyzkoušela, její zahrada i chalupa na Horní Bečvě je plná léčivých bylin.
Lidové léčitelství bylo ještě v nedávné minulosti považováno za tmářskou a pověrečnou činnost, dominantní pouze ve venkovském prostředí. Závěr dvacátého století však těmto názorům učinil konec. Byliny se nejen sbírají v přírodě, ale pěstují i na zahrádkách a často v bytě nebo v předokenních truhlících.



Kniha přibližuje formou lexikonu celou řadu bylin a dalších prostředků lidové medicíny, které v minulosti využívali při nejrůznějších neduzích a nemocích naši předkové. Je výsledkem mnohaletých výzkumů a sběrů uskutečňovaných autorkou mezi pamětníky na Valašsku a Těšínsku. Jednotlivé kapitoly věnované nejen léčebným prostředkům, ale i lidové magii přinášejí základní informace o výskytu, sběru a využití bylin anýzem počínaje a zeměžlučí konče. V knížce navíc nalezneme množství osvědčených receptů. Čtenář se také může dozvědět, co je to například vředová zelina, pro co je dobré Janovo mazání, k čemu byl užíván omladník nebo proč je zrovna malinová šťáva tím nejpříhodnějším prostředkem proti horečce. Po přečtení Devatera kvítí již také budete vědět, které byliny a prostředky zvolit proti nachlazení, které jsou dobré na spánek, bolest hlavy či nechutenství. Ale zapomenout nesmíme ani na byliny milodějné – patřily k nim například kopřiva, křen, libeček, máta, polajka, oves, pampeliška, petržel, polajka.
(http://www.roznov.cz)