Levandule – pěstování:

Zatímco mnohé z léčivých bylin, jež znaly již starověké civilizace, se postupem času používat přestaly a byly „znovu objeveny“ teprve v posledních letech, levandule svou popularitu nikdy neztratila. Bez přerušení se používá už tisíce let – buďto ve formě esenciálního oleje nebo čerstvých či sušených listů a květů.

Latinský název rostliny (Lavandula) je odvozen z latinského „lavare“ (mýt) – zřejmě podle toho, že rostlina byla užívána k čištění ran, ke koupelím i k praní prádla.

Původ levandule

I když pravlastí levandule je Persie a tradiční oblastí pěstování Provence v jihovýchodní Francii, dnes se s touto voňavou rostlinkou setkáváme nejen v oblasti západního Středozemí a v dalších částech jižní Evropy, ale také na našich českých zahrádkách a políčkách.

Provence, to je levandule – levandule, to je Provence

Provence – to jsou

• provoněná levandulová pole kvetoucí od června do srpna,
• malebné Levandulové stezky (Routex de la Lavande),
• Levandulové slavnosti konané v červenci ve městě Montélimar.

Levandule a esenciální olej

Z levandule se nejen v Provence extrahuje jedinečný esenciální olej. Je zřejmě nejuniverzálnější ze všech esenciálních olejů. Má analgetické, antidepresivní, sedativní, antiseptické a antibakteriální vlastnosti, blahodárně působí na ucpané dýchací cesty a snižuje krevní tlak. Pokud bych měla jeho celkové vlastnosti co nejvýstižněji shrnout, řekla bych, že jsou tišící, zklidňující a harmonické. Levandule dokáže obnovovat rovnováhu mysli i těla.

Funguje rovněž jako vynikající odpuzovač hmyzu.

Pěstování levandule

Levanduli můžeme pěstovat buď jako trvalku na zahradě, nebo jako hrnkovou rostlinu.

Pro zahradní celoroční pěstování je vhodná levandule lékařská neboli obecná. Tato levandule je nejvýznamnější i z hlediska medicínského. Můžete ji najít pod názvy: Lavandula officinalis, Lavandula angustifolia nebo Lavandula vera („pravá levandule“).

Levanduli zpeřenou, levanduli rozeklanou, levanduli zubatou, levanduli hlávkovitou a další z mnoha druhů a kultivarů levandulí je možno pěstovat pouze v nádobách a na zimu je přenášet domů. Zimní mrazy by totiž v našich zeměpisných šířkách nepřežily.

Levandule lékařská – pěstování

Stanoviště pro levanduli

Tento malý, voňavý, stálezelený polokeř, který se vyznačuje štíhlými protáhlými až čárkovitými listy, jež jsou na povrchu plstnaté a mají charakteristickou stříbřitě šedozelenou barvu, a který kvete modře od července do srpna si žádá lehké, sušší až písčité půdy. Dařit se mu však bude prakticky v každé zahradní zemině, která nebude překyselená. Vyžaduje totiž mírně alkalickou půdní reakci (dostatek vápníku).

Především však potřebuje dostatek slunce – tedy slunečné stanoviště a pokud možno jižní stranu.

Zálivka a hnojení levandule

Levandule je rostlina nenáročná na vodu a mnohem raději snese sucho než přemokření. Vlhká zem má pro levanduli katastrofální následky – nepřežije. Stejně nenáročná je i na živiny.

Z tohoto pohledu bude vaše pěstování levandule na zahrádce velmi jednoduché – stačí, když ji budete plít a správně stříhat.

Sklizeň levandule

Levandule se sklízí na počátku kvetení – klas by měl být nakvetlý zhruba z jedné třetiny. (Pokud však chcete levanduli sklízet jako materiál pro aranžování, musíte to udělat hned na začátku kvetení, abyste zamezili vypadávání kvítků z kalíšků.)

Sestřih levandule

Po odkvětu je dobré provést sestřih levandule do zdřevnatělé části stonku. Radikální zkrácení se provádí až na jaře na konci vegetačního klidu.

Tip pro biopěstování

Levandule svou vůních odpuzuje v zahradě mravence a mšice. Proto ji vysazujte spolu s růžemi, což jim nejen prospěje, ale zároveň kombinace rostlin působí hezky na pohled.

Levandule, vysázená po obvodu záhonu se zelím a ostatními košťálovinami, brání náletům běláska zelného, který se orientuje čichem, protože její vůně překryje typický pach zelí.

Zdroj:https://www.obyvat.cz/levandule-pestovani/