Bledule letní:
Bledule je jednoděložná rostlina z čeledi amarylkovitých (botanický řád
chřestotvaré) a známe asi deset druhů. Její domovinou je jižní, západní
a střední Evropa a dále pak západní Asie. V severní Evropě se bledule
nevyskytuje. U nás nacházíme několik stanovišť – vzácně pouze kolem toku
dolní Dyje a v nivách dolní Moravy, několik lokalit se nachází i v
povodí řeky Bečvy na Valašsku. Tato rostlina se vyskytuje na vlhkých
loukách, v pobřežních křovinách a lužních lesích v pásmu nížin
(maximálně do nadmořské výšky 1300 m). Najít ji můžeme také v porostech
vysokých ostřic.
Typické bílé zvonečky
Na
rozdíl od bledule jarní kvete později, přesto nikoliv až v létě, jak by
se mohlo zdát podle druhového jména. Vykvétá již v polovině jara a někdy
kvete až do června. Jedná se o asi 30–60 cm vysokou vytrvalou rostlinu
s podzemní cibulí, která má asi 2,5–4 cm v průměru. Lodyha je zploštělá
a úzce křídlatá. Z jedné cibulky na jaře vyrazí tři až čtyři tmavě
zelené přízemní listy. Bledule kvetou bílými baňatými květy ve tvaru
zvonečků. Konce okvětních lístků jsou na špičce zbarvené žlutou až
žlutozelenou skvrnkou. Květy mírně voní, jejich vůně je velmi jemná
jakoby čokoládová. Listy jsou jen přízemní, čepele čárkovité, asi dva
centimetry široké a mají souběžné žilkování.
Květy jsou na
převislých stopkách, vyrůstají z paždí toulce. Na stopce vyrůstají
nejčastěji tři květy ve zdánlivém okolíku, někdy je květů až sedm.
Tyčinek je šest, soubor plodolistů je srostlý ze tří částí, semeník je
spodní. Plodem je třípouzdrová kulovitá tobolka, semena jsou černá.
K opylování květů dochází především včelami a denními motýly, protože
bledule bývají jejich první jarní potravou. Po odkvětu se oplozený
semeník pomalu sklání k zemi.
Koukořička má ráda vodu
Bledule letní je mohutnější než její jarní příbuzná, dobře se pozná
podle téměř dvojnásobné velikosti. Dalším důležitým rozpoznávacím znakem
jsou menší květy umístěné na nestejně dlouhých stopkách. Pokud chcete
pěstovat bledule letní na zahrádce, měli byste vědět, že bledule nesnáší
půdy, které vysychají. Ani v létě nesmí půda zcela proschnout. Hodí se
proto pod stromy a keře, k vodním nádržím, do vlhkých polostinných
záhonů i trvale podmáčené půdy. Bledule se množí samy vytvářením
dceřiných cibulek i zakořeněním semínek vypadaných po odkvětu z tobolek.
Cibule sázíme na podzim do propustné půdy, na zimu je dobré přikrývat
je listím, které se na jaře odstraní, aby měly nové rostlinky dostatek
světla. Meliorace a úpravy říčních toků v minulosti vedly k výraznému
snížení počtu výskytu přirozených stanovišť, a proto dnes patří bledule
letní ke kriticky ohroženým druhům naší květeny. Je zákonem chráněna
nejen u nás, ale i v některých dalších evropských zemích. Její dříve
používaný lidový název je letní vločka, koukořička nebo koukořík.
Krásná i účinná
Málokdo ví, že bledule jsou stejně jako sněženky nebo konvalinky
jedovaté. Jejich cibule obsahují silně toxické alkaloidy. Po požití
jejich cibulky byste mohli utrpět lehkou otravu projevující se
zvracením, průjmem, silným sliněním a celkovou únavou. Kromě toho, že
bledule zdobí na jaře naše zahrádky, má i další význam. Její využití ve
farmaceutickém průmyslu napomáhá při léčbě Alzheimerovy choroby, obrny
a zánětů nervů. Rostlinné látky získané z bledule nacházejí uplatnění
také v kosmetice. Glycerolový extrakt z bledule dodává pleti hydrataci,
vyhlazuje jemné vrásky a chrání ji před ztrátou pružnosti tím, že
zpomaluje proces předčasného stárnutí. Zanechává pleť hladkou a jemnou.
Ahoj Leni, bledulky mám moc ráda. Mám jich trošku na zahrádce a plno jich je u nás v zámeckém parku. Zdraví Lenka
OdpovědětVymazatwww.babilenka.cz
Ahojky Leni, mě se také moc líbí ⚛ ღ ♥
OdpovědětVymazatBledulky mám také ráda,ale ty už tak vidět nejsou.Ale znám asi tři místa,kde jsou každý rok
OdpovědětVymazat