Lupina, vlčí bob – pěstování:

Vlčí boby neboli lupiny patří do čeledi bobovitých (Fabaceae). Jednotlivé druhy pocházejí především ze Severní Ameriky a Středomoří. Často dvoubarevné květy skládají dlouhé a husté hrozny. Dlanitě složené listy vyrůstají na lodyze v paprsčitém postavení.

Vlčí boby se obvykle dělí na dvě základní skupiny: na druhy jednoleté a na trvalky.

Jednoleté vlčí boby

Lupina, vlčí bob

Použijete na své zahrádce především v letničkových záhonech. Nízké druhy uplatníte především v obrubách nebo ve skalkách. Tyto jednoleté druhy nacházejí čím dál více uplatnění také při zúrodňování půd. Slouží totiž jako rostliny k zelenému hnojení.

(Stejně jako mnohé jiné rostliny z čeledi bobovitých, i vlčí boby jsou schopny vázat vzdušný kyslík v kořenech prostřednictvím hlízkových bakterií. Někdy se s nadsázkou říká, že dochází tak říkajíc k “hnojení ze vzduchu”. Po odumření rostlin se půda obohatí dusíkem. Zkuste tyto druhy lupiny pro tento účel využít i vy na své zahrádce!)

• Lupiny obecně (jednoleté i vytrvalé) mají rády slunná stanoviště a kypré, písčité půdy, chudé na vápno.
• Semena se vysévají obvykle v dubnu přímo do půdy venku.
• Ideální teplota ke klíčení je 15 stupňů Celsia.
• Klíčení trvá obvykle 14 – 20 dní.
• Semena zatlačte 1 až 2 cm hluboko do země.
• Pokud byste chtěli, aby byly vaše rostliny silné, můžete si je předpěstovat a do venkovního prostředí je vysadit v druhé polovině května.

Co se týká vytrvalých vlčí bobů

nejlépe jim vyhovují plně osluněná stanoviště a hluboké půdy, které rovněž obsahují málo vápna. Nemají rády čerstvé hnojení. V trvalkových záhonech se používají jednotlivě, nebo ve větších skupin, pro vytvoření určitého barevného efektu. A to buď v barvách jednotlivých nebo v pestrých barevných směsích.

Semena vytrvalých druhů lupin vysévejte v dubnu až květnu přímo na stanoviště. Kvetou od konce května až do konce června, někdy i znovu v září. Rostliny jsou do určité míry vhodné i k řezu.

Protože lupina po odkvětu nevypadá příliš vzhledně, umístěte ji raději do střední části záhonu, aby byly zakryty trvalkami, které kvetou v pozdějším létě a na podzim.

Rozsáhlý sortiment hledejte u hybridů, které se odvozují od vlčího bobu mnoholistého (Lupinus polyphyllus), který se nejčastěji vyznačuje jasně modrými květy.

Vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus) vynikne zejména na venkovských zahradách. Květy této trvalky mohou být bílé, žluté, oranžové, modré, fialové, růžové nebo červené. Květenství jsou v ideálních podmínkách poměrně mohutná a vysoká, což vynikne zejména v případě, pokud na jednom místě roste několik jedinců. Rostlina se vyznačuje rychlým růstem, dobrou regenerační schopností a opakovaným kvetením.

Pár slov navíc

Zatímco semena planých lupin obsahují jedovaté alkaloidy, existuje druh, který je už dnes pěstován jako polní plodina. V Austrálii se pro tyto účely pěstuje dokonce již dlouhodobě. Jedná se o lupinu bílou (Lupinus albus) neboli vlčí bob bílý. Tento druh samozřejmě není jedovatý a dá se říci, že jeho semena mohou směle konkurovat sóje, a to ve stejně vysokému obsahu bílkovin. Dokonce mají mnohem nižší obsah tuku než sója. Tato semena by mohla v budoucnu nabýt velkého významu v lidské výživě, neboť by z velké části mohla nahradit mouku. Celá rostlina by se pak uplatnila jako krmivo pro dobytek.

Zdroj:https://www.obyvat.cz/lupina-vlci-bob-pestovani/