Šrucha "ROSE"
Mění barvu podle slunce, při plném na plném slunci jde do bílé barvy a růžové je nejméně. Když je více dní zataženo bez slunce, změní barvu na růžovou.
Pekáč vymažeme větší vrstvou zlaté hané.
Naporcované kuře osolíme, obalíme v trojobalu (do rozšlehaného vejce zamícháme grilovací koření), naskládáme do vymaštěného pekáče kůží nahoru, zalijeme šlehačkou a dáme péct do trouby na 180°C.
Pečeme do měkka, neobracíme, prvně pečeme ve spodní poloze trouby a pak ve střední. Podáváme s vařenými bramborami.
Zdroj: https://www.toprecepty.cz/recept/23063-smazene-kure-na-slehacce/
Kuřecí prsa nakrájíme na menší kousky. Na směs smícháme všechny ingredience a přes noc do ní kuřecí kousky naložíme.
Před přípravou smícháme do jedné misky podmáslí s jedním vejcem (prošleháme) a do druhé misky mouku s kořením.
Kuřecí kousek obalíme nejprve v podmáslí a poté v okořeněné mouce. Smažíme na mírném plameni v oleji dozlatova.
Recept by měl pocházet z Ameriky, kde se ale dělá z vykostěných kuřecích stehýnek.
Zdroj:https://www.toprecepty.cz/recept/62086-smazene-podmaslove-kure/
Prsa nakrájíme šikmo přes vlákna na menší řízečky. Připravíme marinádu smícháním všech surovin. Maso v marinádě obalíme a necháme minimálně dvě hodiny, ale i přes noc, uležet.
Půl hodiny před smažením maso z lednice vytáhneme. Rohlíky nalámeme a v mixéru rozmixujeme. Řízečky necháme z marinády okapat a obalíme je v připravené strouhance.
Na pánvi rozehřejeme sádlo a řízečky smažíme z každé strany dozlatova. Hotové odkládáme na papírový ubrousek. Podáváme s jakoukoliv bramborovou přílohou nebo chlebem.
Čerstvá strouhanka je moc dobrá. Klidně můžete k rohlíkům při mixování přidat bylinky, jako petrželku nebo libeček. Kdo chce lehčí verzi, může řízečky postříkat lehce olejem a upéct v předem vyhřáté troubě na 190-200 st. cca 20-25 minut (podle velikosti řízků).
Zdroj:https://www.toprecepty.cz/recept/66114-kureci-podmaslove-rizecky-smazene-v-cerstve-strouhance/
Maso nakrájíme na nudličky, cibuli na půl a na měsíčky. Smícháme si marinádu, vložíme maso a cibuli, řádně promícháme a necháme nejlépe přes noc marinovat.
Lžící vkládáme na pánev s rozehřátým olejem a uhladíme do tvaru placičky a smažíme pomalu z obou stran. Příloha rozmarýnové brambory.
Zdroj:https://www.toprecepty.cz/recept/15131-certovske-rizecky/
Maso nakrájíme na tenké nudličky, přidáme jemně pokrájený pórek, škrob, vejce, sójovou omáčku, grilovací koření a česnek.
Směs vkládáme na rozpálený olej, tvoříme placičky a smažíme dozlatova.
Příloha: Pečené brambory, americké brambory, bramborová kaše a nesmí chybět zelenina + tatarka.
Je to jednoduché a výborné:)
Zdroj: https://www.toprecepty.cz/recept/26428-cinske-biftecky/
Maso nakrájíme na jemné kostičky, cibuli nakrájíme na hodně jemno, přidáme koření, vejce, sůl, worchester, utřený nebo rozmačkaný česnek a asi 1-2 polévkové lžíce solamylu, vše pořádně promícháme, necháme do druhého dne rozležet v lednici.
Poté rozpálíme olej a polévkovou lžící klademe na pánev a doupravíme do podoby placičky, osmažíme po jedné straně a tak po dvou minutách obrátíme a usmažíme z druhé strany.
Já vždy o hranu mísy splácnu maso na lžíci, aby se spojilo, může se po okrajích maličko rozpadat, hlavně ty první, ale čím víc je olej rozpálený, tím lépe se smaží. Podáváme s chlebem nebo s hranolky a oblohou, u nás je dělám hlavně na Silvestra k vínu, je to pochoutka.
Zdroj:https://www.toprecepty.cz/recept/5384-cinske-placicky/
Připravíme si směs na řízky - do kastrolku nebo misky dáme olej, sojovou omáčku, utřený česnek, rozmarýn, sůl a pepř a vše společně smícháme.
Řízky opláchneme, naklepeme, osolíme, naložíme do směsi a necháme 2 dny uležet.
Po 2 dnech necháme okapat, obalíme a osmažíme.
Zdroj:https://www.toprecepty.cz/recept/2803-nakladane-kureci-rizecky/
Vše smíchat, nechat odležet 24 hodin.
Na pánvičce upéct, trošičku podlévat vodou.
Je to klasická čína, takže příloha rýže, hranolky, krokety, cokoliv.
Zdroj: https://www.toprecepty.cz/recept/19538-nalozene-maso/
Tato lahodná neostrá směs koření s medem je mírně sladká s příjemným česnekovým aroma.
Adamovo medové koření je vhodné třeba na pečená žebírka nebo křidýlka, kuřecí a krůtí maso, králíka, vepřovou panenku i pečeni.
Marinádu lze připravit s olejem, jogurtem, protlakem nebo prolisovanými čerstvými či konzervovanými rajčaty.
kořenící přípravek, sypká směs
Složení: sůl max. 36%, paprika sladká, česnek, cukr, glutaman sodný, dextroza, zázvor, protispékavá látka: E341iii, rostlinný olej (řepkový), kurkuma, aroma med (1%)
Kuchyňské použití: Směs je určená pro labužníky. Má výraznou pikantní chuť a vůni. Doporučujeme na pečená a grilovaná masa, žebírka, křidýlka, ale i pro přípravu pečené husy a krůty nebo drůbežího masa.
Zdroj: https://www.darka-shop.cz/katalog/koreni/smesi-koreni/pikantni/adamova-zebra?utm_source=sklik&utm_medium=cpc&utm_campaign=PLA+%7c+desktop%2bTV&utm_content=Ko%c5%99en%c3%ad+skladem+1-300+K%c4%8d;;18742&utm_term=;;adamovo+ko%c5%99en%c3%ad;;#18742
Kuřecí řízky si naklepeme a z uvedených surovin uděláme marinádu. Řízky do ní vložíme a necháme marinovat nejlépe přes noc.
Na pánvi rozehřejeme olej, řízky vyjmeme z marinády, obalíme je v hladké mouce a na pánvi opečeme z obou stran dorůžova.
Jistě znáte ten pocit, když stojíte bezradně nad syrovým masem a nevite co z něj uvařit. Já na ty prsní řízky zoufale koukala taky a tohle mě napadlo. Na světě byl nový recept a na stole chutný a rychlý oběd.
Směs koření Adamovo žebro je velice chutné a specificky voňavé, které nám maso příjemně ovonělo.
Zdroj: https://www.toprecepty.cz/recept/10055-marinovane-kureci-rizecky/
Rod Pelargonium (čeleď Geraniaceae) zahrnuje na 200 druhů bylin, sukulentů a keřů původem z jižní Afriky. Známé jsou druhy Pelargonium grandiflorum, Pelargonium exstipulatum, Pelargonium cucullatum, Pelargonium crispum, Pelargonium radens, Pelargonium peltatum, Pelargonium graveolens, Pelargonium zonale, Pelargonium tetragonum, Pelargonium quercifolium, Pelargonium capitatum, Pelargonium odoratissimum. My si dnes představíme rostlinu Pelargonium grandiflorum – velkokvětý (anglický) muškát.
Obsah článku
Prostě anglický muškát.
Tento druh pochází z jihozápadní a západní části Kapska v Jihoafrické republice. Anglické muškáty jsou stálezelené keříky s bylinnými stonky, které v mládí dosahují výšky až 1,5 metru. Mají šedozelené řapíkaté listy se zubatými okraji. Jsou mírně aromatické. Květy o velikosti až 6 cm mohou být bílé, krémové, růžové, červené, fialové – v závislosti na odrůdě.
Anglické muškáty můžete pěstovat na záhonech, skalkách, terasách, balkonech, dařit se jim bude ve skleníku i ve slunném (!) interiéru. Konečný spon rostlin by měl být 25 – 30 x 25 – 30 cm, tj. 10 – 16 rostlin na metr čtvereční.
Anglický muškát potřebuje plné slunce a teplo. Rostliny mají rády výrazný teplotní rozdíl mezi dnem a nocí, pak kvetou bez problému až do podzimu. Odolají občasným mrazíkům, ale je lepší nevystavovat je teplotám nižším než 6 °C.
Půda může být směs zahradního substrátu s hrubým pískem a trochou kompostu. Anglické muškáty přesazujeme každý rok brzy na jaře.
V zimě zaléváme mírně, jednou za 15 dní, v létě dvakrát týdně, na jaře a na podzim jednou týdně. Vždy je důležité počkat, až substrát vyschne. Nesnáší přemokření. Anglické muškáty je třeba chránit před dlouhými dešti!
Na jaře a v létě hnojíme každých 15 dní minerálním hnojivem. Například Kristalon START, Kristalon PODZIM a Kristalon PLOD a KVĚT. Koncentrace hnojivého roztoku by se měla pohybovat od 0,1-0,2 %, podle stáří kultury a frekvence hnojení.
Anglický muškát množíme řízky před nebo po odkvětu.
Po odkvětu rostlinu seřízneme, abychom zachovali kompaktní vzhled a odstranili odkvetlé květy.
Největším nepřítelem velkokvětého muškátu je nadměrná vlhkost, která způsobuje hnilobu kořenů. V interiéru je nutné dobře větrat, aby se zabránilo napadení mšicemi.
Maso naklepeme a rozdělíme na menší kousky (asi 3 z jednoho plátku). Osolíme, opepříme, posypeme granulovaným česnekem (můžeme samozřejmě použít čerstvý rozetřený) a necháme odležet.
Smícháme mouky, kypřící prášek, ocet a přidáme tolik vody, aby vzniklo těstíčko, husté jako na lívance.
Maso namáčíme v těstíčku a smažíme ve vyšší vrstvě oleje dozlatova.
Zdroj:https://www.toprecepty.cz/recept/8251-krupave-kureci-rizecky/
Pokud máte pocit, že se vašim květinám se na balkoně nedaří, problém nebude na straně vašeho balkonu, ale spíše s druhy rostlin, které jste se na něm rozhodli pěstovat. Jižní strana je během dne vystavena slunci. Jeho paprsky balkón neustále ohřívají, proto se zde daří pouze rostlinám, které sluneční paprsky milují. Na to, aby přežily a dobře se jim dařilo, potřebují kvalitní nádobu, přísun živin a dostatek vláhy. Které balkonovky tedy pěstovat na slunci?
Obsah článku
Vytváří bohatě kvetoucí převislý polštář jemných výhonů s množstvím květů (na každém keři vykvete až 200 květů). Kvete od května do pozdního podzimu, je odolná proti špatnému počasí a sama se čistí od odkvetlých květů. Sedmikráskové květy hýří všemi základními barvami. V závěsných nádobách vytváří všelicha krásné kaskády květů, ale používá se i jako podsadba pro vyšší rostliny (např. ibišek). Vynikne v kombinaci se zářivě žlutou maruškou štíhlou (Thymophylla tenuiloba). Sazenice vysazujeme do truhlíků koncem května.
Tvoří dvě skupiny odrůd, a to Majus – vytváří až 2 m dlouhé lodyhy, které mohou viset nebo se šplhat po opoře, a Nanum, která tvoří asi 30 cm vysoké rozkošatělé keříky. Obě skupiny kvetou jednoduchými květy teplých pastelových barev od června do října. Svěže zelené listy jsou spolu s květy jedlé i léčivé (protizánětlivé při nemocech mandlí a dutin, při chřipce i zánětu močových cest). Na slunci bohatě kvete, při nedostatku světla tvoří jen mnoho listů. Nepřihnojujeme ji. Důležitá je však vydatná závlaha.
Pochází z Mexika, na výběr máme množství odrůd – žlutě, oranžově kvetoucí; nízké, vysoké, malokvěté i velkokvěté. Kvetou od června do zámrazu, a to velmi bohatě. Odkvetlé květy soustavně odstraňujeme. Výška rostlin je asi 25 cm. Velmi pěkná je jejich kombinace s rostlinami s modrými květy. Mají rády rovnoměrnou závlahu a týdenní přihnojování.
Je to jedna z nejoblíbenějších květin i s největším počtem moderních hybridů. Vyznačuje se snad nejdelším obdobím kvetení a při dobrém ošetřování i soustavnou záplavou květů. Kvete od konce května až do příchodu mrazů, a to zejména tehdy, když soustavně odstraňujeme odkvetlé květy. Sazenice vysazujeme v druhé polovině května. Zálivka rostlin musí být vydatná. Přihnojujeme je slabým roztokem hnojiva každý týden.
Vytváří originální složené květy podobné rozevřenému vějíři v bohatých, až metr dlouhých závěsech, které kvetou od dubna až do pozdního podzimu. Na slunném stanovišti je vděčná za bohatou a pravidelnou zálivku a přihnojování. Květy jsou odolné proti větru. V nabídce jsou kultivary – žlutý ‚Suntastic‘, modrý ‚Saphira‘, růžový ‚Topaz Pink‘, ‚Brillant‘, ‚Top White‘.
Nazývá se také minislunečnice. Kvete žlutě až žlutooranžově ( ‚Mandarín Orange‘) od června do října. Aby dlouho kvetla, musíme odkvetlé květy pravidelně odstraňovat. Je pěkná v závěsných košících. Vysazujeme ji v druhé polovině května. Zaléváme ji jen mírné a jelikož je nenáročná na živiny, přihnojujeme ji jen slabě každých 14 dní.
Nazývá se také žlutá sedmikráska. Kvete bohatě celé léto až do října zářivě žlutými, asi 2 cm velkými květy, které po odkvětu pravidelně odstraňujeme. Je nádherná v závěsných nádobách, ale hodí se i do truhlíků, krásně vynikne například v kombinaci s aksamitníkem. Semena vyséváme v únoru až dubnu při teplotě půdy 18 až 20 °C. Ven ji vysazujeme po 15. květnu. Půdu udržujeme mírně vlhkou a týdně ji přihnojujeme nízkými dávkami hnojiva.
Kvete bohatě středně velkými pestrobarevnými květy od jara do pozdního podzimu. Je to silná rostlina kompaktního vzrůstu, vhodná do balkonových i závěsných nádob. Je samočisticí, proto vždy vypadá upraveně. Vyšlechtěné jsou bílé, růžové i modré odrůdy.
Zářivé pastelové květy všech barev nás přímo uchvátí na zeleném koberci její tučných sukulentních čárkovitými lístků. Pochází z horké Argentiny a miluje plné slunce. Tvoří částečně převislé koberce, které jsou okrasou každého balkonu. Má ráda lehkou písečnou půdu, opatrnou zálivku (je to sukulent) a jemné přihnojení nejvýše jednou za měsíc. Nesnáší přemokření. Vyséváme ji v březnu a ven vysazujeme až v květnu.
Kvete od června do září – každý květ jen jeden den. Aby rostlina stále nasazovala nové pupeny, je třeba odkvetlé květy hned odstranit. Velmi pěkná je kombinace se žlutě kvetoucími rostlinami.
Krásný a elegantní je svlačec zvaný modrý Mauritius s modrofialovými květy a světlým středem, který vytváří kvetoucí vodopád. Rostliny vysazujeme ven od poloviny května. Svlačec má rád vápenatou propustnou půdu, každé 3 až 4 týdny je třeba ho přihnojit.
Pochází z jihovýchodní Afriky, kde je trvalkou, ale u nás je jen pnoucí se letničkou, která šplhá po opoře nahoru. Květy s černým okem jsou zlatožluté až oranžové, u odrůdy ‚Alba‘ bílé. Kvete od května do října. Balkonovou stěnu dokáže opravdu výrazně ozvláštnit svým sloupovitý růstem. Sazenice vysazujeme po polovině května. Žádá si dobrou závlahu, ale ne přemokření. Každých 14 dní ji přihnojíme.
Pěstuje se v keřové formě (dorůstá výšky asi 30 cm) nebo jako mírně převislý. Kvete od června do října, odkvetlé květy je třeba pravidelně odstraňovat. Sporýš nesnáší přemokření, je třeba ho každých 14 dní mírně přihnojit. Keřové odrůdy jsou fialové ‚blütenmeer Violett‘, modrofialový ‚Novalis‘, různobarevné ‚Derby‘, ‚Sparkle‘, růžový ‚Delight‘, ohnivě červený ‚Dark Red‘; plazivé – purpurově červený ‚Showtime Belle‘, pestré s teplými barvami ‚Pink Ballet‘ , ‚Magenta‘, ‚Hot Pink‘.
Zdroj: https://www.obyvat.cz/balkonovky-na-slunce/
Tento druh pochází patrně z Brazílie a dokáže na zahradě vytvořit nádherné koberce květů ať už jednoduchých či plných.
Její výhony jsou poléhavé až vystoupavé s válcovitými, masitými listy a 2 až 4 cm velkými bílými, žlutými, červenými či fialovými květy, které se sdružují po dvou až čtyřech v koncových květenstvích.
Šrucha velkokvětá se vysévá v březnu až dubnu do písčito-humózní zeminy, nejlépe do rašelinových nebo lepenkových květináčků, které je pak možno rovnou vsadit i s rostlinkou do volné půdy.
Stanoviště by mělo být slunné a suché.
Z ostatních druhů se v poslední době znovu zvyšuje zájem o šruchu zelnou, která má za sebou dlouhou tradici jako koření.
Tento druh šruchy pochází z Přední Asie a byl znám již před staletími jako kuchyňské koření – především v Indii a v Egyptě. Skromná bylina se ovšem rychle rozšířila do Středozemí a mírného pásma Evropy. Dnes se s ní setkáváme téměř ve všech světadílech.
Roste planě na slunných polích, štěrkovitých místech, ve vinicích nebo na železničních náspech.
Šrucha obsahuje množství vitamínu C (22 mg/100 g).
Dříve se šrucha zelná pěstovala častěji a používala se jako zelenina. Má příjemnou osvěžující chuť a je velmi bohatá na vitamíny a minerální látky: B1, B2, B6, A a karotenoidy; fosfor, železo, draslík, hořčík nebo vápník. Je velmi dobrým zdrojem omega 3 mastných kyselin. Kromě toho obsahuje látky, které působí protizánětlivě, močopudně a čistí krev.
Již Hippokrates ji doporučoval na ženské potíže, hemeroidy, rány, zimnici a problémy se žaludkem.
- Problémem je skladování rostliny. Šrucha zelná totiž vydrží čerstvá a chutná jen tři až čtyři dny.
- Je zdravá – obsahuje vysoký podíl omega 3 mastných kyselin (nejvíce z listových zelenin).
- Během dne mění chuť:
Ráno chutná více nakysle, výrazně až svíravě – díky vyššímu obsahu kyseliny jablečné.
Během dne listy sládnou a jsou jemnější – jablečná kyselina metabolizuje. Listy proto sbírejte vždy při plném slunci v poledne nebo odpoledne.
Zdroj:https://www.obyvat.cz/srucha-pestovani/